Pátek 24. června byl očekávaným výletním dnem pro děti z 1. - 3. třídy. Ráno 23 našich dětí vybavených batůžky a kšiltovkami radostně nastoupilo do autobusu v Oskavě.
Tu, i další cestu vláčkem z Uničova a pak i hodný kus cesty pěšky po Olomouci k Pevnosti poznání, zvládly děti naprosto pohodově. Chovaly se jako zkušení výletníci, a to přitom někteří cestovali teprve poněkolikáté a cestou jsme překonávali spoustu přechodů i různých dalších nástrah rozkopaného města.
Pevnost poznání - interaktivní muzeum vědy, vybudované v bývalém dělostřeleckém skladu z doby Františka Josefa I., bylo zpočátku v obležení dalších školních tříd. Strategicky jsme tedy vyšli až nahoru a postupně cestou dolů navštívili všechny expozice muzea. Děti se samostatně vrhly do vyzkoušení všech zajímavých interaktivních exponátů, experimentů i hlavolamů a logických her. Na co nepřišly samy, s tím pomohli rádi kamarádi, paní učitelky nebo animátoři muzea.
Zajímalo je všechno a s radostným zaujetím, ať samy nebo v kamarádských skupinkách, prozkoumávaly taje a jevy přírody, vesmíru i lidského těla. Například objevovaly mozek zevnitř, procházely korytem řeky, koukaly do mikroskopu, pozorovaly hvězdné nebe a zjišťovaly svoji váhu na jiných planetách (a to je jen malý zlomek aktivit). Prvňáčci tady hodně uplatnili, že se letos naučili číst. Úplně nakonec jsme navštívili vojenskou expozici v přízemí muzea, kde si mohli vyzkoušet historické uniformy, nabíjet dělo i střílet ze samostřílu.
Kdo chtěl, koupil si na závěr v pevnosti nějakou drobnost na památku.
Počasí nám přálo. Nepršelo, nebe bylo bez mráčku, nevyužili jsme tedy pláštěnky, ale zato jsme přivítali každý stín, který jsme cestou potkali. Být v Olomouci a nevidět z ní alespoň to nejtypičtější? To by byla škoda. Slíbenou zmrzlinu jsme si tedy na olomouckém náměstí. Kromě krásných kašen a domů se dětem líbila také mobilní instalace barevných větrníků zavěšená vysoko nad hlavami v ulici blízko náměstí. Řekli jsme si několik nejdůležitějších faktů o olomoucké radnici, morovém sloupu, prohlédli si zblízka orloj. Před odchodem jsme chvíli spočinuli ve stínu sloupu Svaté Trojice a nasávali atmosféru města. Pak už nás jen čekala cesta městem na vlakové nádraží, na kterou jsme se, unavení tolika zážitky, statečně vydali.
Náš výlet se vydařil!
V březnu prach a v dubnu bláto - sedlákovi roste zlato.
Hřmí-li v březnu, sněží v máji.