KPP

S příchodem internetu se svět informací zásadně změnil. Umožnil vznik nekonečného množství blogů, vlogů a webů, které mnohdy fungují stejně jako klasická média, ale jejich obsah je čistě osobní a žádná instituce ho nereguluje. Kdokoliv se může stát vydavatelem. Dopátrat se pravdu, nebo přinejmenším alespoň poznat lež, se tak stává obtížnější a ne lehčí, jak se kdysi věřilo. Přesto, znalost základních mechanismů, která média (seriózní, bulvární i ta podvodná) pro šíření zpráv používají, je dobrý způsob jak začít.

Víte například, co jsou to hoaxy nebo fake news? Zatímco hoaxy vznikají spíš jako žert, fake news jsou často produktem dezinformačních webů a médií, které se snaží ovlivnit veřejné mínění cíleným šířením nepravd. Oba typy manipulace ale škodí stejně.

Druhy hoaxů:

Poplašná zpráva manipuluje s pravdou nebo přímo lže a snaží se čtenáře přimět k dalšímu šíření. Přitom vystupuje jako dobrák, který pomáhá lidem. Kanadský žertík chce hlavně pobavit. Přináší jen těžko uvěřitelnou informaci, z fotek bývá téměř na první pohled patrné, že jde o fotomontáž. Smyšlená petice nejčastěji bojuje proti údajnému plánovanému zpoplatnění nějaké sociální sítě a sbírá tak e-maily pro další spamy. Prosba o pomoc snaží se zapůsobit na city příběhem lidí ve svízelné situaci a emotivními fotkami. Často žádá o peníze a šíří se i potom, co už dávno není aktuální. Řetězový dopis štěstí nejdřív se šířil klasickou poštou, pak e-maily a dnes i po sociálních sítích. Zneužívá pověrčivost lidí k šíření spamu. Podvodná výhra pracuje s příslibem snadného zisku nebo opravdu lákavých cen. Stačí poslat trochu peněz, registrovat se nebo jen kliknout.

Tohle je jen střípek informací, se kterými se děti seznámily. A nevěřili byste, jaký v tom měly přehled. Celé dvě hodiny byly nabité informacemi a děti pracovaly s nadšením. Tento program hodnotím velmi pozitivně a děkuji lektorům PONTISU za skvělou přípravu.

Mgr. Věra Kyselá, metodik prevence